jyrry(úvodní
stránka)
Jsem
středoškolák strojař a jako druhého koníčka mám elektrobastlení na
samoukovských základech. Berte proto prosím moje výtvory s vědomím
tohoto faktu a s rezervou. Jsem rád, když něco rozchodím, i když to
není třeba 100%-ní, ale mně to pro potěšení (a někdy i k užitku)
stačí...
měření
a koukání na osciloskopu v modelařině
Občas
se na diskuzi vyskytnou dohady o tom, jak vlastně vypadá napájení
serv, reglů, jaký je odběr... Dá se to okouknout osciloskopem a to
jsem tu a tam udělal.
Výsledky toho jukání jsou tady:
serva
- napětí
serva
- proud
regl
- napětí
větší
serva - odběr
digitální
mikroserva - odběr 22.3.2018
SBEC
3A - testování
serva
- napětí na elektromotoru
BEC
reglů YEP45A a 60A - testování
vliv
umístění kondenzátoru u regulátoru
vliv
vřazení srážecí diody do napájení serva
zatěžování
lineárního BECu při napájení 3s
měření
odběru serva Hallovým snímačem proudu ACS712T - omezení
datasheety
LiIon článků:
SONY_US18650VTC4
SONY_US18650VTC5
SONY_US18650VTC6
další
elektrodrobnosti:
krimpování
konektorů, kleště
krimpování
mikro konektorů JST 1,5mm 13.1.2018
odporové
bodování vývodů akumulátorových článků 13.1.2018
iCharge106
- výměna tlačítek
elektronicke
casovace
Rozvodná
deska s el. vypínačem
trochu
teorie ze základky
něco
málo o servech
U
serv jde o více parametrů a vlastností, co si jen tak vzpomenu tak to
jsou:
-
rozměry
-
hmotnost
-
kroutící moment v Ncm (nebo v našich končinách kgcm a není to "síla"
v kg ale kroutící moment, tedy lidově kolik pytlíků cukru utáhne na
páce 1cm)
-
rychlost přeběhu (udává se obvykle v secundách na 60° otočení)
-
odolnost krabičky a patek pro přišroubování (jsou serva jejichž patky
uletí při křivém pohledu)
-
odolnost proti vibracím (důležité zvlášť u vibrátorů - tedy modelů se
spalovacím motorem)
-
plynulost chodu (pozná se při pomalejším pohybu, ty oblíbené 5g a 9g
modrásky často spíš škubavě krokují než aby se plynule točily)
-
rozsah otočení (jsou i serva s úhly až ±90° i ±180°
nebo i robotická která točí dokola)
-
pásmo necitlivosti (udává se v mikrosekundách; když je velké, servo
špatně středí, když je moc malé servo stále vrčí)
-
teplotní závislost (neutrál cestuje s teplotou, postihuje to i
některá "lepší" serva)
-
teplotní odolnost (některá serva v zimě nespolupracují)
-
systém (analogové vs "digitální" - píšou to ale pozná se
snadno - zabrat za páčku u připojeného serva - vrčí jako trafo ->
je -
analogové,
bzučí jako masařka až komár -> je digitální)
-
odolnost převodů proti poškození (plasty křehké, nekřehké, kov)
-
vůle v převodech (tady často plastové mají menší vůli než kovové)
-
dostupnost náhradních převodů (u plastových)
-
reference uživatelů (i zdánlivě chválená serva nemusí vyhovovat,
každý preferuje něco jiného a není to o ceně)
-
odolnost elektroniky (občas někdo napíše že mu servo "umřelo"
po pár minutách nebo několika letech s modelem)
-
provedení elektroniky (některá serva umí do napájecí soustavy
produkovat docela slušný bordel - jak poklesy záporné tak kladné
špičky)
-
trvanlivost zpětnovazebního potenciometru (někdy se brzy vydře dráha
a servo pak zlobí; jsou i serva s jinými systémy ale o jiných Káčé)
-
provedení zpětnovazebního potenciometru (objevila se i serva kterým
stačilo axiálně sáhnout na výstupní hřídel a začala šílet)
-
trvanlivost motoru (někdy se brzy ojedou jeho uhlíky a servo pak
zlobí; jsou i serva s jinými systémy ale o jiných Káčé)
-
speciality jako třeba serva jen pro určitá použití která žerou také
(nebo jen) signály s frekvencí stovek Hz; běžná serva dostávají
servosignál s periodou obvykle 20ms, tedy 50Hz (a ta analogová s tou
frekvencí vrní při zatížení)
no,
třeba jsem ještě něco zapomněl (cena to ale
není 
)
https://servodatabase.com/
10.6.2014
- servopanel III
Doba
postoupila dál a servopanel doznal podstatných změn, v jedné
mezipodobě se vozí na F7F
- ta změť kabelů a konektorů vpravo. Dva zdroje LiFe 2s 1100mAh
napájí desku přes oddělovací diody. Zapíná se to prostým nastrčením
konektorů od aku na jejich protikusy na desce (umístění na modelu to
tak dovoluje).
Nyní dávám dohromady další verzi servopanelu, kde
bude optimalizované rozmístění konektorů pro serva a jsou doplněny
elektronické spínače pro napájecí zdroje:
Zatím
je plošný spoj v návrhu, v nejbližší době jej budu frézovat a
osazovat. Nechám to skouknout kolegy kteří se podobným věcem věnují
dlouho; nevím zda jsem něco nevynechal nebo nepodcenil...
9.5.2014
-
ovladač regulátorů OR1
Pro
řízení modelářských regulátorů se dá využít klasický servotester. Při
použití v malém domácím strojním parku je to však poněkud
těžkopádnější řešení, proto jsem si k pilce (zatím, další stroječek
zraje) pořídil obdobu servotesteru, ovšem s funkcemi pro dané užití
vhodnějšími. Zde je popis
.
3.12.2011
-
servopanel
Pro
pripojeni vice serv v mych dvoumotorech jsem si vyrobil servopanel -
rozvodnou desku, ktera zajistuje distribuci servosignalu a napajeni
mezi servy, prijimacem a BEC systemy regulatoru. Jeden BEC napaji cca
polovinu serv, druhy zbytek a oba pres diody napaji prijimac. Pri
poruse jednoho BECu funguje jeste druha polovina serv a prijimac, ero
se da dovest na zem.
plosny
spoj (frezovany) ............................. a real, zapojeno jen
par serv
Mereni
(a telemetrie)
29.11.2011
- proudovy a napetovy senzor
Poridil
jsem si novou hracku - modni a moderni prenosovy system FrSky s
realnou telemetrii. Sice mam objednana ruzna cidla, ale zacal jsem
uvazovat nad vlastnimi - tedy zatim jak jednoduse vyuzit 2 analogove
vstupy na prijimaci se zobrazenim prenesenych hodnot na vysilaci.
Protoze mne zajimaji letove hodnoty nejen napeti (na to „senzor“
FrSky dodava) ale i proudu, zakoupil jsem na ebay prevodnik I/U
Allegro ACS755 pro rozsah do 100A. Integroval jsem ho spolu s
odporovym delicem napeti na jednu desku a vznikl tak JUI-senzor
(Jyrryho_UI_senzor;
puvodne tam melo byt FUI
(jako Frsky),
ale to by ponekud zavanelo Futabou...
:-D ....):
plosny
spoj a osazeni soucastek pro JUI-senzor (po zmene napajeni -
10.12.2011):
Napajeni zajistuje pohonny akumulator, pro
prevodnik je napeti stabilizovane obvodem 78L06. Napajeni
musi byt odvozene od napajeni prijimace - jinak dochazi pri behu
elektromotoru k temer neodstranitelnemu rozkmitani vystupnich napeti
a na zobrazovaci cislicka kmitaji a udaje jsou necitelne.
Napeti
akumulatoru je odporovym delicem upravene na hodnotu vhodnou pro
vstup analogoveho kanalu prijimace FrSky - max. 3,3V; stejne tak
napeti z vystupu prevodniku ACS755 (Allegro) je delene dvema a
posunute k nule - pri 0A je na vystupu ACS 0,6V.
29.11.2011
- senzor otacek - tvarovac prubehu napeti z BLDC regulatoru
Jiz
nejakou dobu jsem patral po zapojeni, ktere by umravnilo PWM prubehy
napeti na vodicich k BLDC elektromotoru. Zadarilo se mi az tady
-
schematko dole. Postavil jsem si ho na nepajivem poli a ono to
opravdu funguje - puvodni PWM chaos (na kteremkoli ze tri vodicu
elektromotoru) to uhladi na prijatelny obdelnikovy signal, ktery je
jiz vhodny pro dalsi zpracovani treba procesorem (PIC v mem pripade).
plosny
spoj a osazeni soucastek pro RPM-senzor:
Pouzity
jednonasobny OZ TL061 jsem vyhrabal ze suplicku, ostatni soucastky
vlastne take...
Pajeci body vlevo (zdola) - zem, vstup; vpravo -
zem, napajeni , vystup.
Modelarske
casovace s procesorem PIC
4.6.2009
Pořídil
jsem si gelový aku pro nabíjení "na poli". Chtěl jsem něco,
co by jej dobíjelo z autobaterie a protože mám zase jednou bastlířské
období, spíchnul jsem spínaný měnič, který dokáže z 12V aku dobíjet
jiné 12V aku - tedy musí umět napětí snižovat i zvyšovat. Princip je
poměrně jednoduchý - při otevření obou spínacích FETů protéká cívkou
proud, ten v ní naakumuluje energii; po vypnutí spínačů se cívka
"snaží udržet směr proudu" (velmi laicky řečeno) a díky
Schottky diodám tento proud teče do nabíjeného akumulátoru. Zpětná
vazba udržuje na výstupu maximální napětí 14,6V; nabíjecí proud je
omezen velikostí proudu cívkou při sepnutých spínačích - pro daný
účel není nabíjecí proud potřeba nějak přesně stabilizovat. Pokud je
gelovka vybitá pod asi 80%, teče do ní cca 2,5A; se stoupajícím
napětí se proud snižuje - nabíječ tedy jede v režimu CC/CV.
Schéma
výkonové části je na obrázku, vynechaná je část kolem řídícího obvodu
UC3842 - to je prakticky datasheetové zapojení. Plošný spoj je tady
a
osazovací nákres zde
(chybí
tam ta signalizace a hodnoty některých součástek, možná to časem
dokreslím).
Levá
část cívky (150mikroHenry na toroidu, zatížitelnost 6A) je
"výkonová", druhé vinutí slouží k indikaci chodu měniče -
pokud je nějaký problém, měnič nespíná a do vinutí (cca 30 závitů
0,3mm) se nenaindukuje napětí pro LEDku - tedy pokud LEDka svítí, je
s velkou pravděpodobností vše OK.
4.6.2009
Pro
nabíjení vysílače "na poli" z autoaku jsem spáchal spínaný
zdroj se stabilizací proudu a omezením výstupního napětí. Jde o
celkem profláknuté datasheetové zapojení, jen impulzní cívka je
vinutá jako trafo - měnič pak umí napětí zvyšovat i snižovat (s
jednou cívkou buď jen zvyšuje nebo jen snižuje, tedy pokud se použije
jen jeden spínač - se dvěma je to popsané výše). Je nutné dodržet
zapojení začátků (s tečkou) a konců vinutí, aby měnič pracoval v
akumulujícím zapojení. Pomocí jumperů zapojuji příslušné odpory pro
snímání proudu a tím si řídím nabíjecí proud od 60mA do 240mA.
Omezení napětí naprázdno jsem nastavil na cca 16V.
5.10.2007
Protože
se vše vyvíjí, pořídil jsem si nabíječ CellPro 4s od firmy FMA
Direct. Tahle dobrá věcička má však jednu vadu na kráse - je pouze
zasmrštěná v čiré fólii a čela jsou otevřena, což se nejen mě stalo
osudným - při nabíjení přes balanční konektor se silový vodič "mínus"
dotkl součástek uvnitř nabíječe a následovaly kouřové a čichové
efekty. Díky laskavosti kolegů z dizkuzního fóra jsem sehnal potřebné
součástky a CellPro opět žije. Abych zamezil opakování karambolu,
zalepil jsem otevřená čela zcela neesteticky, ale funkčně samolepicí
páskou. Nyní jsem však uzrál a nabíječ umístil do krabičky od
čínských šroubováčků z Normy (a pak že nejsou na nic, hi). Původní
poměrně tuhý kabel jsem nahradil kusem kabelu od Schulze isl 6-330d;
nikdy jsem nevyužil jeho značnou délku a obvykle překážel.
Takže
CellPro si teď hoví v krabičce; v přepravním stavu je v ní i přívodní
kabel a nabíjecí kabely - redukce. V akci je kabel vyvedený ven a z
boku se připojují buď přímo nabíjené akumulátory (3-4s) nebo redukce
pro 2x2s paralelně nebo 2x2s sériově:
Winscope2.51
- utilitka,
která umožní využít zvukovou kartu jako vstup dvoukanálového
osciloskopu 2-20kHz 2V AC.
15.6.2004
Protože
nabíječe MZ jsou pro LiPol-ky stejně nejlepší (hi...), vyrobil jsem
si dvě identické dvojice nabíječů s omezovači; můžu tedy nabíjet
současně 4 sady. Podařilo se mi toto vecpat do šikovných krabiček,
přičemž nabíjet budu v otevřeném stavu. V další krabičce je měnič s
UC3843(AN),
který napájí všechny 4 nabíjecí kanály.
Měnič
s UC3843AN
Těchto
měničů jsem postavil několik a slouží nejen mě bez problémů.
Maximální proud při 20V je tak do 4A.
Jde
v podstatě o doporučené aplikační zapojení zvyšujícího měniče.
Impulzní cívka je z nabídky GES Elektronic - cívka pro spínané zdroje
do 10A. Odporem R8 (12k -120k) se dá nastavit požadované napětí od 15
do 30V. Vstupní a výstupní kondenzátory mám zdvojeny kvůli jejich
vnitřnímu dynamickému odporu. Pro trvalé proudy nad 1A je nutné
tranzistor i diodu opatřit chladiči.
Zde
je plošný spoj a osazení součástek pro "placaté" provedení
měniče, případně dxf soubor.
Spínací
tranzistor vyhoví téměř jakýkoli, například BUZ10, IRF540, SUP60N06 a
pod.
Schottky dioda stačí MBR1060, případně jiná s podobnými
parametry.
POZOR - při upevňování tranzistoru a diody na chladič
je nutné zajistit jejich galvanické oddělení - jeden z výkonových
prvků se musí připevnit přes izolační podložku. Já jsem použil starý
chladič z procesoru, případně jej lze použít i s větráčkem.
